pondělí 22. února 2016

Leden 2016



Za leden jsem toho moc nepřečetla. Mohla za to hlavně olympiáda, do které jsem se musela učit. Bylo to hrozné. Sice jsem se dobře umístila, ale co si budeme povídat. Po druhé bych do toho nešla.
Zpátky ke knížkám. Přečetla jsem tedy 2 knihy.

Harry Potter a Fénixův řád
Začala jsem po Vánocích a skončila jsem až v lednu. Mohla za to olympiáda a také tloušťka knihy. Pokud se nepletu má něco přes 700 stran.
Co se týče samotné knihy, tak ta se mi líbila. Dostala čtyři hvězdičky z pěti. Když se na to zpětně podívám. Musím knížce poděkovat za to, že jsem se díky ní víc učila. Hlavní hrdinové v tomto díle skládali důležité kouzelnické zkoušky a museli se také učit. A když jsem četla o tom, jak se snaží, řekla jsem si: ,,Proč se nesnažit taky?´´
Líbila se mi atmosféra knihy, která sice už je trošku více temnější než na začátku prvního dílu, ale to k tomu patří.
Ke konci jsem poměrně dost brečela. Kdo by nebrečel, že?



Rezistence
Jako další jsem si vzala re-reading. A tou (jak už podle názvu víte) byla Rezistence, druhý díl Divergence. Re-reading jsem si dávala hlavně proto, že jsem chtěla číst Alianci, ale z předchozích dvou dílu jsem si skoro nic nepamatovala. Z toho důvodu jsem se pustila do Divergence (přečteno v prosinci) a do Rezistence.
Upřímně mě to až tak moc nechytlo. Atmosféra knihy se mi zdála velmi ponurá, místy až depresivní. Přesto, ale neztratila na akčnosti, což se mi líbilo.
Nejvíc ze všeho se mi líbil konec. Ten byl podle mě nejzáživnější. Kdybych neměla k dispozici další díl a kdybych Rezistenci četla poprvé, byla bych hodně naštvaná za tak otevřený konec.
Přesto, že kniha měla pár mínusů, můžu jí přesto doporučit.

Co se týče knížek, je to všechno. Já vím, nic moc. Důvod jsem, ale už uváděla, takže mě to trošku omlouvá.

Seriály
Dokoukala jsem 2. sérii The 100. Musím vám říct, že to bylo hodně dobré. Líbilo se mi, že zde bylo více zemšťanů. Nové postavy jsem si oblíbila, některé staré oblíbené postavy zavhrla. Ale to byla jen jedna postava. Pokud tento seriál neznáte, napravte to. Je to jeden z nejlepších seriálu, které jsem kdy viděla. Jsem strašně moc zvědavá na 3. sérii, která sice už běží, já si však chci počkat až doběhne a teprve potom si ji pustím.



Po The 100 jsem se rozhodla rozkoukat nový seriál, který podle mě každý zná. Je to Hra o trůny. Konečně jsem se k ní dostala. A je to hodně návykové. Nemůžete se přestat koukat, musíte vědět, co bude dál. Knížky jsem mimochodem ještě nečetla, ale neuvěřitelně moc se těším až začnu. V nejbližší době, bohužel, ale ne. Musím první dočíst jiné knihy.
V Hře o trůny jsem u 3. série 5. dílu. Blížím se k dílu, na který se vůbec netěším. Vím totiž jeden spoiler. Ten, kdo viděl tuší, co myslím.


Za měsíc leden je to tuším všechno. Mějte se pěkně a uvidíme se u dalšího článku :-)


středa 10. února 2016

I´m back!

back and im image
Ahoj! Po roce a půl vás vítám u dalšího článku. Upřímně? Nečekala jsem, že mi to bude chybět a vlastně nechybělo. Až doteď. Může za to hlavně, to že jsem si něco uvědomila. A to něco mě donutilo se vrátit zpátky. Hodně jsem o návratu přemýšlela. Pořád jsem nevěděla. Nebyla jsem si jistá, jestli by mě to znova bavilo. A teď jsem se rozhodla, že asi ano. Chtěla bych znovu zkusit psát mé názory o knížkách, filmech a spoustu dalších věcech.
Hlavní věc, která mě, ale donutila se vrátit zpátky jsou lidi. Během mého blogování jsem potkala spoustu skvělých lidí a začalo se mi stýskat.

Další kroky blogu budou takové, že se budu snažit psát, co nejvíc. V dubnu mě sice čekají přijímačky, ale prostě teď potřebuji odreagování. A myslím, že tohle mi pomůže.


Uvidíme se u další článku! Tak zatím! :)
normal, quote, and boring image

neděle 14. prosince 2014

Společné čtení Nástrojů smrti: Město z kostí - re-reading - recenze



O čem kniha je?
Clary Frayová je na první pohled normální dívka, která žije s mámou, má nejlepšího kamaráda Simona a taky Luka, kamaráda své matky, který je tu vždycky pro ní. Všechno vypadá normálně. Do té doby než se se svým kamarádem vydá do klubu jménem Pandemonium, kde si chce trošku užít zábavy.
Uvidí však vraždu. Vraždu kluka, kterou mají na svědomí tři teenageři, kteří mají podivná tetování a taky zbraně.
Clary však nemůže zavolat policii, protože tělo mrtvého kluka se vypaří a záhadné teenageři nikdo kromě ní nevidí.
Clary se začíná zaplétat do nového světa. Do světa lovců stínů, kteří mají svět chránit před démony.

Proč jsem se rozhodla knihu přečíst?
Tuhle knihu jsem už jednou četla a chtěla jsem si jí přečíst znova. Bohužel nikdy nebyl čas. A když jsem uviděla, že se pořádá společní čtení celé série, neodolala jsem a rozhodla se zapojit. A dát si vytoužený re-reading prvních tří dílů, které už jsem četla a dalších tří dílů, které jsem ještě nečetla.

Můj názor
Na re-reading knihy jsem se těšila a byla jsem zvědavá, zda se mi bude první díl líbit stejně jako při prvním čtení nebo více. Když jsem knihu totiž četla poprvé označila jsem jí za skvělý začátek série, kterému však něco chybělo. Lehký nadprůměr.
Při znovu čtení mám na knihu pořád stejný názor. I když musím uznat, že se mi to líbilo malinko víc než poprvé. Kniha mě přenesla do doby, kdy jsem ještě nemělo tolik načteno. Do doby, kdy jsem se zamilovala do nové série. A to se stalo znovu. Já se zase zamilovala.
Kniha je skvělá. Moc se mi líbila. Líbil se mi autorčin styl psaní, který je nezapomenutelný. Do postav, které toho mají hodně nabídnout. Do příběhu, který je skvělý a do prostředí, které je úžasně popsané.
Já jsem se do prvního dílu opět zamilovala a nutno podotknout, že konec se mi zdál lepší než když jsem knihu četla poprvé. Těším se až se pustím do druhého dílu, který si doufám, také užiji.
A vám, co jste knihu ještě nečetli, můžu jenom doporučit.
Knize dávám 3.5 hvězdiček.

úterý 9. prosince 2014

Student knihomol 3 - Listopad 2014


Autorkou tohoto skvělé projektu je Cathy.

Září 2014 - 616 stran
Jana Eyrová - Charlotte Bronte - 247 stran (dočítání z minulého měsíce)
Tajemství - Rhonda Byrne - 105 stran (dočítání z minulého měsíce)
Žena v černém - Susan Hill - 143 stran
Demonata - Darren Shan - 216 stran


Říjen 2014 - 848 stran
Hledání Aljašky - John Green - 256 stran
Nabíječ - Alice Clayton - 280 stran
Sukuba: Trápení - Richelle Mead - 312 stran

Listopad 2014 - 1728 stran
Zmizelá - Gillian Flynn - 528 stran
Romeo, Julie a tma - Jan Otčenášek - 138 stran
Kosti zmizelých - Kathy Reichs - 336 stran
Brisingr - Christopher Paolini - 214 stran (dočítání)
Město z kostí - Cassandra Clare - 60 stran
30 případů majora Zemana - M. Graclík a Václav Nekvapil - 436 stran
Volání sirény: Prokletí - Michaela Burdová - 16 stran

V listopadu jsem si podle mě vedla velmi dobře. Sice jsem spíš knihy dočítala než rozečítala, ale to vůbec nevadí.



úterý 2. prosince 2014

Žena v černém - recenze



O čem kniha je?
Příběh vypráví o muži jménem Arthur Kipps, který se kvůli své práci právníka dostane do zapadlého kouta Anglie, kde má vyřidít pozůstalost ženy, která zemřela. A protože musí přečíst veliké množství papírů, které se nachází v domě, místo toho, aby zůstal v hostinci, rozhodne se strávit noc v domě mrtvé ženy. Každý ho, ale varuje. Dům u Úhořího močálu není podle místních jen, tak ledajaký dům. Arthur, ale na povídačky nevěří a rozhodne se, strávit noc v onom domě. Netuší však, co bude následovat.

Proč jsem se rozhodla knihu přečíst?
Poprvé jsem knihu viděla u Rodaw ve videu, ale už asi tak před rokem. V té době jsem ovšem dalo by se říct začínala poznávat taje čtení a tak jsem se ke knize nedostala, i když jsem původně chtěla. Nakonec jsem se k ní tedy dostala, což jsem ráda. Sice až na konci srpna, ale jsem ráda, že jsem si jí vůbec přečetla.
Taky za to může trošičku i kniha, která vyšla poměrně nedávno a to je volné pokračování Ženy v černém od jiného autora. A já se rozhodla, že než si přečtu volné pokračování, první se podívám na zoubek původnímu příběhu. Byla jsem dosti zvědavá.

Můj názor
Žena v černém je horor nebo to má být horor. Takže člověk už něco očekává. I když jsem moc hororů nečetla a ani neviděla, pořád vím, jak by měl vypadat správný horor. A bohužel tohle není, tak úplně horor. Neříkám, že zde nejsou momenty, kdy bych se nebála, protože zde jsou. Ale asi někde jinde než autorka plánovala. Spíš mě místy malinko zamrazilo při jedné scéně. Ale při samotném ději, kde to autorka plánovala, jsem se nebála. Bohužel knihu bych neoznačila jako úplný horor. Z knihy možná jde strach, ale ne takový jaký jsem očekávala. Myslela jsem si teda, že se budu více bát.
Co se týče pointy, tak ta je hodně zajímavá a originální. Příběh jsem si užívala, i když jsem si prvně musela zvyknout na styl psaní, který je zase trošičku jiný než jsem doposud četla. Ale po pár stránkách jsem si zvykla a teď můžu říct, že se mi styl psaní líbil, protože je (aspoň pro mě) neobvyklý.
Konec knihy mě překvapil. Bylo to řekla bych až mrazící. Ale dávalo smysl, proč se autorka pro tento zajímavý konec rozhodla. Ale rozhodně jsem ho nečekala.
Knihu vám můžu doporučit, i když si myslím, že nesedne, tak úplně každému. Protože její styl psaní podle mě není pro každého. Ale zkuste to a uvidíte.

Hodnocení: 70%

neděle 30. listopadu 2014

Aktuality :)

Ahoj! Vítám vás po dlouhé době u nějakého toho článku. Poslední dobou byl blog velmi prázdný. Objevily se tady dvě meme, aby to tady nebylo až, tak prázdné. Ale to není to samé jako článek.
Důvodem proč jsem nic nenapsala byla škola, která byla poslední dva týdny vyčerpávající. Neskutečně hodně. Byla totiž dějepisná olympiáda a já se musela učit. Asi tak 9 hlavních témat a pak nějaká ta vedlejší, co úzce souvisely s hlavními tématy. Olympiáda proběhla v pátek a já se umístila v TOP 4. Přesně vám to ještě neřeknu, protože to ještě nevím. Snad se to dozvím příští týden. Jsem ráda, že se mi podařilo se aspoň nějak umístit a že to učení nepřišlo na zmar. I když učitelka s námi nebyla moc spokojená. Jop, ale to mi vůbec nevadí. Hlavně, že jsem spokojená já  :3
A potom mi zapeklitá chemie dávala taky zabrat a také spousta dalších předmětů. Hlavně tedy už zmíněná chemie a matika.
Tímto článkem vám nechci, ale říct, jak moc byla škola poslední dobou náročná, protože si myslím, že je náročná pro každého, kdo se učí a kdo jí věnuje trošku nuceného času. Ale chci vám říct, že doufám, že už aktivita bude normální.

Co se tedy vrátí k normálu?
Za dobu, co jsem tady nebyla se mi nashromáždily recenze k napsání. V prosinci je plánuji (skoro) všechny dopsat a začít nový rok se všemi dopsanými recenzemi.
Potom pro vás ještě chystám Co vyjde vyšlo v listopadu a zaujalo mě a už se těším až to budu sepisovat. Ale ještě chvíli počkám na video od Rodaw, kde se vždycky objeví velmi zajímavé tituly o kterých nemám mnohdy ani ponětí.
Chystám taky Měsíční chvástačku za dva měsíce. Říjen a listopad. Rozhodla jsem se je spojit a taky chystám Měsíční nej za stejné dva měsíce.
Rozhodla jsem se, že zruším Týden s knížkou, který mám sice moc ráda, ale stejně se u mě neobjevoval pravidelně a tak ztrácel svůj smysl. Každopádně i přesto, že nebude u mě na blogu, neznamená to, že to, že se na něj ráda nedívám nebo ho nečtu, Právě naopak zbožňuji ho :3 Jen u mě nemá žádný smysl.

A to je asi tak všechno, co jsem chtěla říct. Doufám, že jsem na nic nezapomněla.

Mějte se krásně!